Renovace potahu aneb jak zešílet
Vydáno dne 28. 05. 2005 (4630 přečtení)Takto olétaná letadla většinou končí v potupné roli motorizovaných větroňů - ubohých hybridů prosáklých olejem, rozvrzaných vibracemi a s hlínou v prasklinách trupu. Jako větroň to zpravidla moc nelítá a jako motorák je to nuda. Takže tudy ne.
Asterix si rozhodně zasloužil lepší osud. Lítá spolehlivě a byl zadarmo, navíc si po létech tvrdé služby zaslouží láskyplnou péči. Pěkného trupu už se dočkal a tak padlo rozhodnutí darovat křídlu nový potah.
Sloupnutí starého potahu není problém, alespoň podle povzneseně lehkovážného Radkova tvrzení. Stačí polít papír acetonem, zabalit do igelitu a po naleptání volně, snadnou sloupnout. Zakoupil jsem tedy plechovku acetonu, vypůjčil si v kuchyni igeliťák z chleba a šel na věc.
Podruhé si to dobře rozmyslím.
První kus, červený, šel výborně a zhruba podle Radkových prognóz. Ten ale tvořil jen asi třetinu plochy. Zbytek byla neobyčejně houževnatá vláknitá směs dvou neobyčejných papírů, prolitá nějakou oranžovou barvou a přichycená k lištám a žebrům nezjištěným, leč velmi kvalitním způsobem. Tipuju ředěným epoxidem. Výsledkem po macerování pak byla polorozmočená oranžová acetonová kaše, která nešla z kostry sundat ani hovno, protože vlákna zůstávala věrně přilepena k lištám. Vzdal jsem to a po zaschnutí shledal, že do povrchu dřeva je pečlivě vsáklá neznámá bílá tvrdá hmota, do jejíhož povrchu je vláknitý papír dokonale zalit.
Co teď? Nabízela se hned dvě "user friendly" řešení. Buď kamna, nebo to jemně obrousit velkou stavební flexou. Po krátké rozvaze jsem se dokázal zbavit silné přitažlivosti k postupu č.1 a po delším přemítání (a přestávce na jídlo) zavrhl i zábavně brutální metodu dvě, coby nedůstojnou.
Abych nenapínal, zbytky potahu šly dolů docela dobře ostrým jehlovým pilníkem, kterým jsem celou kostru pečlivě od zybtků vlákniny opiloval. Jak je asi zřejmé, nebylo to hned. Každý den jsem léčebnému postupu věnoval asi tři hodiny a ani ne po týdnu to bylo. Bez marození s angínou bych to nedokázal.
Opilovaná dřevěná konstrukce z převážně borovicových lišt, s krásnou kresbou, vypadala v dnešní EPP době tak šlechetně, že jsem nemohl jinak než se do renovace pustit pořádně. Zapiloval jsem kapky přeteklého epoxidu, doplnil lepidlo tam kde chybělo a vyměnil jsem i výplně středových polí balsou. Na konce uší přibyly křížence koncových oblouků s winglety a na VOP položebra, aby se potah tolik nepronášel.
S volbou potahu naopak práce nebyla - budoucnost patří fólii. Již nikdy více jedových smradů ředidel, vypínání v šabloně a mnohonásobných nátěrů lakem! A chce-li obchodník za arch modelspanu neslýchaných 60,-Kč (a ještě horší čísla za laky), vyjde fólie srovnatelně. Vybral jsem tenkou průhlednou Solarfilm Lite - od náběžky k nosníku červená, od nosníku k odtokovce žlutá. V Globusu přikoupil horkovzdušnou pistoli Ferm, s dvoustupňovou regulací za přijatelných 300,-, a jak vypadá výsledek je na fotkách.
Jak se nerad vychloubám tak vám říkám že tohle je moc krásný letadlo a že se mi to moc pěkně povedlo! Abyste věděli!
Asterix elektro Advanced - The space technology u mně doma (31.07.2005)
Asterix elektro - hrůza...? Naopak! (25.07.2005)
The Větroň ASTERIX R - přestavba a zálet (26.01.2005)
Asterix očima panického stavitele (26.11.2004)
Fenomén Asterix tenkrát a dnes (25.11.2004)
Jak lítají éra po dvaceti letech (10.11.2004)
29.04.2008: Nová linka