Hlavní menu
|
The Větroň ASTERIX R - přestavba a záletVydáno dne 26. 01. 2005 (6127 přečtení)Ve zkratce, aneb co jsme se dozvěděli v minulém dílu:
Hospodyně Mirka nevydržela Kamilův postoj v dílně a šla opět na maliny. Kamil tráví svůj veškerý čas plíživým dobrušováním. Situace se po návratu Mirky vyhrocuje ukápnutím Purexu na podlahu a hádkou obou dětí, kdo to byl. V rodině panuje dusivá atmosféra broušeného laminátu a Kamil navíc zjistí, že žlutá fólie se na kýlovku nehodí. V posledním obraze přestává foukat vítr a náš hrdina oškrabuje z podlahy Purex. Mirka je opět na malinách...
Přibrušování dosedacích ploch trupu Impulse byl tedy skutečně omrd (promiňte). Původní dosedací plochy broušením zmizely a tenké okraje laminátu jsem musel vyztužit nalepením hranolků z tvrdší balsy (epoxidem). Po vyvrtání děr pro kolíky z drážkované bukové lišty (prodává OBI a dělaj se z toho truhlářský kolíčky pro spojování dřevotřískových desek) jsem zkusmo usadil křídlo - páslo perfektně. Ovšem kýlovku jsem nakonec přece jen oloupal a požehlil znova bílou neprůhlednou fólií, aby to bylo "chic". Od původního záměru vyztužit trup aspoň v místě vlečného háčku přepážkou jsem upustil a vlepil dovnitř jenom čtvercovou destičku z překližky 1mm. Zajímavá je možná technologie vlepu - destička je vlepena epoxidem, ale abych ji nemusel deset minut držet a nebo vymýšlet jak ji tam zašprajcovat, zakapal jsem ji po usazení prstolepem a zalil aktivátorem. Takto se "přistehovala" a držela až do vytvrzení epoxidu. Další zkoumání se týkalo uchycení překrytu kabiny. Po zodpovědném stanovení nároků na funkci uzavírání jsem pečlivým vývojem dospěl k dokonalému řešení bajonetovými uzavíracími kulisami vyfrézovanými v kabině, které jezdí po třech čepech vetknutých do boků rámu kabiny. Takové řešení překryt spolehlivě drží, umožňuje snadné vyjímání kabiny a je prosté jakýchkoli pružinových, šroubových či gumičkových mechanizmů, které mohou být poruchové a jejich zhotovení je pracné. Kabinu jsem ale nakonec přilepil izolepou, protože kdo by se na nějaký frézování kulis nevysral... Bohužel se potvrdily obavy o těžiště. Čumák je opravdu dost krátký a jako by nebylo dost na tom že místo pilota jsou v kabině dvacetiletá zašlá serva, musel jsem ještě špičku vyplnit pytlíčkem s broky. Tímto byla konverze na "hežčího" Asterixe prakticky hotová a protože Mirka byla zrovna na Malinách a na svah za humny foukal čerstvý větřík, popadl jsem vysílač Demola AM 27 a vyrazil na Velký Hod povánoční. Na místě bylo zjištěno že vítr je tak čerstvý, že je skoro úplně nový a fučí tudíž jak sviňa. Protože jsem větroně nesl na rameni už sestaveného, jediným předstartovním úkonem bylo vytažení antény, zapnutí rádia a poslední kontrola výchylek kormidel. Zaplaťpámbu že jsem to udělal - nějak se stalo, že směrovka chodila obráceně! Chápete? Stalo se totéž co před tolika lety Průduchovi... Protože Modela AM 27 nabízí asi tolik možností programování co školní projektor Meotar, bylo nutno odlepit kabinku a bez většího sraní nasadit páku na hřídel serva obráceně. Struna lanovodu se tím sice poněkud značně ohnula a servo začalo cosi mručet, ale nemínil jsem se s ním bavit a rázným zaklapnutím kabinky mu dal jasně najevo, co se od něj žádá. Nejsem odborný redaktor elektronickomodelářského měsíčníku, slunečníku ani větrníku, abych měřil proudové odběry serv a pak ničil model stejně z úplně jiných příčin. Takto se kdyžtak mohu vymluvit na selhání RC výbavy :). Bez dalších, v takových situacích stejně zpravidla zbytečných procedur, jsem Asterixe R hodil do vzduchu. No a on prostě letěl. Vůbec nic nebylo třeba trimovat, letěl sám - a krásně. Což nepřipisuju za zásluhu sobě, nýbrž mně neznámému konstruktérovi původního Asterixe (vzdálenost VOP od křídla, úhly nastavení a těžiště jsou stejné i teď) a taky Průduchově dobře postavenému křídlu. Dá se říct, že původního cíle bylo dosaženo, i když ne dokonale ve všech aspektech. O moc lehčí například Asterix R není (kvůli dovážení) a naopak pevnost trupu Impulse je bez přepážek dost nejistá - při stisku rukou se dost prohýbá a padne-li rána, bude asi po něm. Ale aerodynamicky je už pouhým pozorováním patrná změna letu k lepšímu. Zlepšila se pronikavost a trošku ASI taky klouzavost. Ale hlavně teď Asterix vypadá jako větroň, jako pravá orchidej modrého nebe. Přirovnání s orchidejí ostatně sedí už pro ty červeno-oranžovo-žlutý fleky záplat na křídle :).
Související články:
Celý článek |
Autor: Kamil |
Asterix elektro Advanced - The space technology u mně doma (31.07.2005) Asterix elektro - hrůza...? Naopak! (25.07.2005) Renovace potahu aneb jak zešílet (28.05.2005) Asterix očima panického stavitele (26.11.2004) Fenomén Asterix tenkrát a dnes (25.11.2004) Jak lítají éra po dvaceti letech (10.11.2004) |
Novinky
06.06.2008: Meteostanice:
V sekci download je zveřejněna zatím veškerá dokumentace k meteostanici. Více informací viz. www.jakjevenku.info
29.04.2008: Nová linka Server byl přepojen na novou 50Mbps linku a během dneška můžou být problémy s dostupností kvůli změně DNS záznamů.
Anketa
Měli byste zájem si postavit meteostanici s připojením na webserver a případně se podílet na vývoji HW a SW?
Rád bych si meteostanici jen postavil (4420 hl.) Celkem hlasovalo: 20040
|
Tento web site byl vytvořen prostřednictvím phpRS - redakčního systému napsaného v PHP jazyce.