V minulém reportu ze života (ze životů?) elektroletu Bendy jste se dozvěděli,
jak Bendy podlehl...
mojí pokročilé pilotáži. Možná si pamatujete, jak jej polibek
nepozornosti proměnil ve spanilou otep trosek a jak jsem váhal s opravou. A
dnes, po týdnu, je nesmrtelný Bendy znovu mezi námi. To není možné, říkáte
si, takovou ránu nemoh nikdo přežít! No, vidíte. Přežil.
Oprava trupu
Na operaci nebyl pěkný pohled. Bezvládné tělo bylo podrobně ohledáno (ty části,
které se našly) a jako první zákrok bylo provedeno vyjmutí vnitřních orgánů.
Až na motor a převodovku byly funkční. Převodovka ovšem již podruhé přišla
o pacičky a motor se při zkušebním zapnutí rozsvítil modravou září jisker
sršících z komutátoru.
Po zvážení všech pro a proti bylo rozhodnuto přikročit k opravě. Doznávám,
že spíše jen ze sentimentu.
Na stmelení třísek bylo použito cca 1/2 lahvičky lepidla PUREX Rapid a 1 lahvička
kyanoakrylátu. Postup opravy kromě rozsahu nevybočoval z běžných metod - najít
správnou třísku, zkusmo přiložit, zalít lepidlem, přestříknout aktivátorem
a tak dál, celé odpoledne. Větší spáry vypěnil Purex a jednu díru jsem prostě
nechal bejt. Potah předku bylo nutno zhotovit celý nový a k tomu se výborně
hodila stará zkroucená směrovka. Motorová přepážka byla celá důkladně polita
kyanoakrylátem a pečlivě postříkána aktivátorem. To celé radši dvakrát. Roztrhané
kusy potahu trupu a výškovky jsem prostě vyřízl a nechal část trupu nepotaženu
- vytváří to atraktivní retro styl a stejně teď v zimě nemám kde lakovat, protože
na půdě visí prádlo.
Oprava křídla
Vytrženou střední část křídla s upevňovací destičkou spolehlivě reinkarnoval
Purex, skvěle zalézající do všech pórů polystyrenu. Poodtržená křidélka jsem
utrhl úplně, nažehlovací fólii odlepil (šlo to nemile snadno) a křidélka
nově zavěsil na samolepící skelnou pásku. Která na EPP opravdu drží. Ještě
jsem pro jistotu položil křídlo na rovnou desku, abych ověřil, zda je můj
dojem správný - ano. Skutečně má záporné vzepětí, vzniknuvší patrně roztažením
lepidla ve spáře hlavního a jediného nosníku. Uspokojivě to vysvětluje nestabilitu
kolem podélné osy :-)
Motor
Protože po konzultaci s Průduchem bylo zřejmé, že jiskrný projev motorův nebude
dělat dobře rádiovým vlnám omývajícím přijímač, musel starý dobrý Speed 400/6V
ven. Udělal jsem si radost a za odměnu za útrapy při očním vyšetření v Praze
zakoupil motor nový i s převodovkou. A protože jsem byl zvědav (a chtěl udělat
Bendymu dobře), zaběhl jsem jej ve vodě, jak bylo onehdá popsáno v RC Revue.
K tomu mám několik postřehů z vlastní praxe:
1 - pakliže motor neponoříte úplně celý, bude z otvoru poblíž zadního čela
hojně stříkat voda
2 - pakliže motor nejprve roztočíte a teprve poté ponoříte, bude to ještě horší
3 - pakliže na motor nejprve přilepíte pastorek a teprvé poté jej budete ve
vodě zabíhat, vznikne účinný mikromixér a to teprve něco zažijete
A když se vám podaří jako mně postupovat všemi třemi body najednou, budete
mít po celé místnosti (nejvíce v hubě a na brýlých) zhruba tolik vody, kolik
jí bylo ve skleničce.
Ale nakonec to dopadlo asi dobře, zbylá voda byla po deseti minutách skutečně
šedá, a tak považuju záběh za úspěšný (= tj. motor se nerozbil). Ještě jsem
nasadil nová loukoťová kola, superlehká a moc hezká, dobil baterky, lehce přeprogramoval
Gaunera MC-12 a šel spát s příjemným pocitem "ready for take-off".
Sobota, 11.12.2004
Ráno slabě mrzlo, ale ani vánek. Nač tedy čekat. Vložil jsem čerstvou telefonní
baterii, připoutal "akro" křídlo a vyrazil na pole, řádně obalen
teplým oblečením. (Výborně se osvědčily bezprsté cyklorukavice.)
Stále původní neohrožené pádlo APC se mohutně roztočilo a Bendy počal hezky
strmě stoupat. Na to, jak je nyní obalený ztuhlými lepidly, to jde. Vylezl
jsem asi do dvaceti metrů a vyřízl na ledovém nebi první výkrut. Pak let na
zádech - nic moc -, zvrat, přemet, nízký průlet...
Ty nízké průlety. Jestli mohu radit, nevstupujte do této figury příliš zprudka.
Nestihnete to pak vybrat a nic nesebere chuť žít tolik, jako když si roztřískáte
večer předtím opravený model.
Musím upřímně říct, že tentokrát už jsem se na sebe skutečně zlobil. Vylomený
pravý držák křídla sice patří k banálním, snad již každodenním jevům, ale přesto
to není nic co by pilot přímo vyhledával.
Vůle k letu byla ale silná, takže jsem vyměnil akro křídlo za konstrukční žluté
a ještě to zkusil. A jak to pěkně šlo! Dokonce i nějaké ty průlety byly, tu
a tam se škrtnutím koncem křídla o zmrzlou trávu - zkrátka správná výuka.
Na neděli se ale těším ještě víc. Gaunerským programem a jemným zásahem do
směrovky (žiletka) jsem zvětšil výchylky téměř na dvojnásobek a ještě zvětšil
plochu kormidla dolepením pásku balsy.
BORN TO BE WILD !